Úvod

Na našem území se nachází velké množství kostelů. Jejich rozmístění však neodpovídá stávající urbánní struktuře.  Důvody jsou dva – změna rozvrstvení obyvatel a stagnace výstavby kostelů. Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 výstavba nových Římsko-katolických kostelů se pomalu zastavuje , s nástupem fašismu a komunismu končí úplně.

Za stejné období (tedy posledních 100 let) se radikálně změnilo rozvrstvení obyvatel.  Za tuto dobu se podíl počtu obyvatel ve městech zvýšil z cca 5-10 % na 50 %.  Největší množství těchto lidí nyní bydlí na desetitisícových sídlištích, na kterých nemohl být díky dobové ideologii kostel postaven. Proto právě na těchto lokalitách nejvíce schází.

Nedá se ani řící, že bychom jej nepotřebovali. Při pohledu na naše statistiky se k víře všech denominací hlásí cca 20 procent obyvatel.  Zamíříme-li na konkrétní typ sakrální stavby – kostel,  pak je podle statistik pravidelně navštěvuje 10 procent Čechů, občas pak 28 procent, což je skoro 3 miliony.  Toto číslo už poměrně jasně říká, že sakrální stavby jsou pro nás něčím důležité.